|
|
Analysis of sleep EEG signal
Ježek, Martin ; Kozumplík, Jiří (oponent) ; Rozman, Jiří (vedoucí práce)
The aim of this study was to develop an automatic detection program for scoring the sleep EEG arousals, based on one of time-frequency analysis methods. The subject of the study was 13 overnight polysomnographic recordings (four leads of EEG, EMG, ECG and EOG), i.e over 100 hours in total. It was a subset of data used in former studies by sleep expert Dr. Emilia Sforza, Geneva, Switzerland, who also provided baseline arousal scoring. Total number of 1551 arousal events were marked in the recordings. Next, several tools for recordings' visualization were developed to facilitate the decision on methods of analysis. Following the conclusions made after extensive visualization of input recordings in different time-frequency representations and regarding the character of EEG as neuroelectric waveforms and computing efficiency, discrete wavelet decomposition with Daubechies order 6 mother wavelet was chosen. The EEG signals were decomposed into six frequency bands. The results together with EMG recordings were used to evaluate a set of indices describing EEG and EMG changes accompanying arousals. These indices were weighted to form linear classifier of microarousal suspicion in each EEG lead – a microarousal was marked as present when it remained suspect in period of 3 to 30 seconds. Outputs of four EEG channels were then integrated to report final outcome. Based on sensitivity and selectivity measures the algorithm was optimized by genetic algorithm. The subject of tuning were the linear classifier parameters and first four of 13 recordings were selected as training data. A microarousal detection program emerged on basis of the tuned algorithm and resulted in average sensitivity of 76,09 %, selectivity of 53,26 % and 97,66 % specificity over all 13 recordings compared to expert visual scorings.
|
|
|
Rozpoznávání hudební nálady a emocí za pomoci technik Music Information Retrieval
Smělý, Pavel ; Mucha, Ján (oponent) ; Kiska, Tomáš (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá oblastí Music Information Retrieval, přesněji její podoblastí zaměřující se na rozpoznávání hudebních emocí s názvem Music Emotion Recognition. Počáteční kapitoly práce se věnují obecnému přehledu a definici MER, kategorizaci jednotlivých metod a nabízejí tak komplexní pohled na tuto vědní disciplínu. Práce se dále zabývá výběrem a popisem vhodných parametrů pro rozpoznávání emocí, k čemuž využívá nástroje openSMILE a MIRtoolbox. K získání databáze nahrávek a jejich subjektivních emočních popisů byla použita volně dostupná databáze DEAM. Praktická část práce se již plně zabývá návrhem statického dimenzionálního regresního vyhodnocovacího systému pro číselnou predikci hudebních emocí u hudebních nahrávek, přesněji jejich polohy v AV emočním prostoru. Práce publikuje a komentuje přehled dosažených výsledků jak pro individuální analýzu významnosti jednotlivých parametrů pro úspěšnost predikce, tak celkové analýzy úspěšnosti predikce navrženého modelu.
|
|
|
Vliv arousalu na proces učení
TORÁČOVÁ, Kamila
Tato bakalářská práce se zabývá zkoumáním vlivu nízkoarousalové (nízkoaktivační) a vysokoarousalové (vysokoaktivační) hudby na proces učení. Teoretická část práce se věnuje procesu učení, pozornosti, mechanismu paměti a konceptualizaci arousalu jakožto emoční komponenty i obecné složky aktivace v oblasti hudebního pozadí. Praktická část bude provedena formou experimentu, v němž bude ovlivňován proces učení za pomocí prezentace standardizovaných hudebních nahrávek ohodnocených na základě arousalu. Jako experimentální úlohy jsou zvoleny úkoly na zapamatování a analýza dat se bude zabývat rozdíly v míře zapamatování na základě přítomnosti variace hudebního působení. Experiment se skládá ze dvou částí. V první se snaží probandi zapamatovat číselné řady a ve druhé části skupiny slov.
|
|
|
ERP koreláty valence v afektivním primingu
MEŠKANOVÁ, Michaela
Bakalářská práce ERP koreláty valence v afektivním primingu se zabývá afektivním primingem z pohledu zpracování kognitivně evokovaných potenciálů prostřednictvím elektroencefalografie, k čemuž je využita experimentální prezentace s různými úrovněmi valence a arousalu. Cílem této práce je přiblížení vlivu auditivního primingu na vizuální zpracování podnětu. Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou část a na část empirickou neboli praktickou, přičemž teoretická část práce se zabývá obecnými principy afektivního primingu, emocemi a metodou elektroencefalografie včetně ERP komponent. Empirická část práce se věnuje experimentu, jehož cílem bylo popsat vliv auditivního primingu na cílové afektivní zpracování podnětu prostřednictvím ERP komponent. Experimentu se zúčastnilo celkem 26 probandů, jimž byla spuštěna prezentace prostřednictvím programu OpenSesame v délce trvání zhruba 60 minut. Neurální data byla snímána ze skalpu hlavy přístrojem Biosemi ActiveTwo všemi 64 elektrodami. Do závěrečního zpracování dat bylo zařazeno 19 naměřených záznamů. Po konečném zpracování dat bylo analyzováno celkem 8 grafů zobrazující ERP křivky příslušných elektrod, a to jak v případě vysokoarousalové, tak nízkoarousalové úrovně cílového podnětu. S ohledem na porovnání výsledků se studiemi nezahrnující afektivní auditivní priming byly přijaty všechny stanové hypotézy, přičemž závěrečná diskuse shrnuje všechna možná omezení, jež mohla přijetí alternativních hypotéz ovlivnit.
|
|
|
ERP koreláty arousalu v afektivním primingu
KUČEROVÁ, Dominika
Bakalářská práce se věnuje tématu afektivního primingu, jenž je extenzivně zkoumán v neurolaboratoři PF JCU, a na které bakalářská práce navazuje při výzkumu metodologických aspektů primingové stimulace arousalem. V teoretické části se práce zabývá nastíněním afektivního primingu a jednotlivých intervenujících vlivů, konkrétně oblastí multimodálního primingu a mezistimulového časování. Též shrnuje základní empirické doklady o arousalové kongruenci a inkongruenci mezi stimulačními podněty. V praktické části přináší práce výsledky experimentálního EEG ERP výzkumu vlivu multimodálního afektivního primingu arousalem na jednotlivé kategorie cílových proměnných konceptualizovaných na základě dimenzionální teorie emocí.
|
|
|
Neurální koreláty multimodálního afektivního primingu
MRHÁLEK, Tomáš
Disertační práce je věnována výzkumu neurálních korelátů vizuálních evokovaných potenciálů v průběhu experimentálního procesu sériového pasivního afektivního primingu. Cílem disertační práce je identifikovat dílčí procesy afektivní percepce, které jsou ovlivněny předchozí primingovou afektivní stimulací. Výzkumným designem je laboratorní EEG experiment využívající techniky afektivního primingu, konkrétně jeho sekvenční pasivní multimodální (auditivně-vizuálního) variace. Ve výzkumu je experimentálně manipulováno emočními charakteristikami podnětů, které jsou založeny na dimenzionální teorii emocí. Jako stěžejní dimenze byl zvolen arousal, který je interpretován jako psychická aktivace spojená s reakcemi na podněty. Studia byla realizována v neurolaboratoři PF JČU za využití 64 kanálového EEG Bisemi Active II. Probandům z řad studujících JČU, kterým byla snímána elektrická aktivita mozku při jejich expozici afektivním stimulům z mezinárodních emočně elicitačních databází. K analýzám bylo využito záznamů 28 osob. Nezávislou proměnnou v tomto případě byla variace primingu a arousalových charakteristik primingového podnětu z databáze afektivních melodií (Eerola a Vuoskoski, 2010) a zároveň arousalových charakteristik vizuálních obrazových podnětů (Marchewka, Zurawski, Jednorog & Grabowska, 2014). Jelikož vizuální percepce je nejprozkoumanějším procesem za využití ERP, rozdíly mezi výsledky disertační studie a komparativních studií mohou být základem pro interpretace mechanismu kontextuálního afektivního přenosu. Časový průběh reakcí a aktivace jsou experimentálně ovlivňovány jednotlivými experimentálními podmínkami, nezávislou proměnnou jsou rozdíly v latenci a amplitudě jednotlivých komponent evokovaných potenciálů reprezentujících dílčí psychické procesy. Využití odlišné modality spolu s vysokým mezistimulovým intervalem omezuje konflikt mezi percepčními procesy v selektivní pozornosti. Rozdíly ve vizuální percepci na základě arousalových afektivních charakteristik podnětů vykazují parietální zvýšení rané posteriorní negativity (EPR) a pozdního pozitivního potenciálu (LPP) u vysokoarousalových podnětů oproti podnětům nízkoarousalovým. Rozdíly v EPN naznačují prioritizaci rané pozornosti vůči těmto motivačně aktivizujícím podnětům. Efekt primingu se projevil v raných P1 a N1 komponentách okcipitoparietálně a v N2 komponentě centroparietálně, což naznačuje vyšší negativitu EPN jako důsledek předchozího primingu. Rozdíl v LPP v závislosti na primingové podmínce byl nalezen pouze pro vysokoarousalové cílové podněty. Důvod vyšší aktivace komponent P1 a N1 není známý, jedná se o příliš nízkou latenci pro její vysvětlení pomocí mechanismu zhodnocení. Výsledky ukazují spíše na vliv konfliktu mezi procesy pozornosti nebo na alternativní interpretaci afektivního primingu, založené na kontextuálním působení arousalu na evaluativní procesy. Primingový efekt pozdní komponenty LPP ukazuje na nižší parietální aktivaci primingových podnětů ve spojitosti s předchozím zvýšením aktivace komponent rané a střední latence.
|
|
|
Rozpoznávání hudební nálady a emocí za pomoci technik Music Information Retrieval
Smělý, Pavel ; Mucha, Ján (oponent) ; Kiska, Tomáš (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá oblastí Music Information Retrieval, přesněji její podoblastí zaměřující se na rozpoznávání hudebních emocí s názvem Music Emotion Recognition. Počáteční kapitoly práce se věnují obecnému přehledu a definici MER, kategorizaci jednotlivých metod a nabízejí tak komplexní pohled na tuto vědní disciplínu. Práce se dále zabývá výběrem a popisem vhodných parametrů pro rozpoznávání emocí, k čemuž využívá nástroje openSMILE a MIRtoolbox. K získání databáze nahrávek a jejich subjektivních emočních popisů byla použita volně dostupná databáze DEAM. Praktická část práce se již plně zabývá návrhem statického dimenzionálního regresního vyhodnocovacího systému pro číselnou predikci hudebních emocí u hudebních nahrávek, přesněji jejich polohy v AV emočním prostoru. Práce publikuje a komentuje přehled dosažených výsledků jak pro individuální analýzu významnosti jednotlivých parametrů pro úspěšnost predikce, tak celkové analýzy úspěšnosti predikce navrženého modelu.
|
|
|
Souvislost čichových schopností, vzrušivosti a orgasmicity žen
Hájková, Martina ; Martinec Nováková, Lenka (vedoucí práce) ; Vodička, Jan (oponent)
Čich hraje významnou roli v procesu výběru sexuálního partnera nebo hodnocení atraktivity potenciálních partnerů. Řada výzkumů také naznačuje, že má určitou souvislost s lidskou sexualitou a vzrušivostí, a to především u žen, pro které jsou pachové vjemy důležitým faktorem nejen při výběru partnera, ale také v sexuálním kontextu. Zásadní úlohu přitom mají tzv. 16-androsteny, steroidní látky vylučované na kůži jako produkty apokrinních žláz, které spoluvytváří pachový podpis člověka. Cílem empirické části této práce bylo pokusit se najít souvislosti mezi čichovými schopnostmi a sexuálními funkcemi žen, se zaměřením na vztah čichové senzitivity jako obecné schopnosti i specifické citlivosti k androstadienonu a dvou dimenzí sexuálních funkcí, vzrušivosti a orgasmicity. Výzkumu se zúčastnilo 90 heterosexuálních žen, převážně studentek, ve věku mezi 21 a 30 let, které měly stálý partnerský vztah. Všechny zúčastněné ženy se v době testování nacházely ve folikulární fázi menstruačního cyklu. Jejich obecné čichové schopnosti byly měřeny pomocí metody Sniffin Sticks. Dále byla měřena jejich čichová citlivost k androstadienonu a zjišťována pociťovaná intenzita a hedonicita u androstenonu, androstenolu a androstadienonu. Účastnice vyplňovaly také sérii dotazníků, týkajících se sexuality, osobnostních...
|
|
|
Analysis of sleep EEG signal
Ježek, Martin ; Kozumplík, Jiří (oponent) ; Rozman, Jiří (vedoucí práce)
The aim of this study was to develop an automatic detection program for scoring the sleep EEG arousals, based on one of time-frequency analysis methods. The subject of the study was 13 overnight polysomnographic recordings (four leads of EEG, EMG, ECG and EOG), i.e over 100 hours in total. It was a subset of data used in former studies by sleep expert Dr. Emilia Sforza, Geneva, Switzerland, who also provided baseline arousal scoring. Total number of 1551 arousal events were marked in the recordings. Next, several tools for recordings' visualization were developed to facilitate the decision on methods of analysis. Following the conclusions made after extensive visualization of input recordings in different time-frequency representations and regarding the character of EEG as neuroelectric waveforms and computing efficiency, discrete wavelet decomposition with Daubechies order 6 mother wavelet was chosen. The EEG signals were decomposed into six frequency bands. The results together with EMG recordings were used to evaluate a set of indices describing EEG and EMG changes accompanying arousals. These indices were weighted to form linear classifier of microarousal suspicion in each EEG lead – a microarousal was marked as present when it remained suspect in period of 3 to 30 seconds. Outputs of four EEG channels were then integrated to report final outcome. Based on sensitivity and selectivity measures the algorithm was optimized by genetic algorithm. The subject of tuning were the linear classifier parameters and first four of 13 recordings were selected as training data. A microarousal detection program emerged on basis of the tuned algorithm and resulted in average sensitivity of 76,09 %, selectivity of 53,26 % and 97,66 % specificity over all 13 recordings compared to expert visual scorings.
|
|
|
Vliv relaxace na vnímání afektivních stimulů
KOZOVÁ, Michaela
Tématem předložené bakalářské práce je vliv relaxace na vnímání afektivních vizuálních stimulů. Zvolené téma práce se dotýká emočního zpracování podnětů a reagovaní jedince. Emocemi jako komplexními jevy se zabývá první část práce, kde jsou teoreticky zpracovaná témata jako afektivní jevy, fyziologie emocí a stručně regulační mechanismy emocí. Důležitá kapitola je věnována popisu relaxačních technik a především technice imaginace, která je využita v experimentu v druhé části práce. Praktickou část tvoří experimentální výzkum, který se v první fázi zabýval tím, zda je možné využívat relaxaci v nezvyklém prostředí kognitivní laboratoře. To bylo zjišťováno pomocí opakovaných relaxací v upravených podmínkách a dotazníků zrelaxovanosti. Druhou fází experimentu bylo naměření mozkové aktivity probandů při sledování vizuálních podnětů před a po relaxaci. K tomuto účelu bylo použito zařízení EEG. Následně byla data naměřená před relaxací a po relaxaci vyhodnocena statistickou metodou. K analýze dat byl použit párový t-test s vícečetným porovnáním FDR (false discovery rate). Získaná data byla vhodná k ERPs (event related potencial) analýze, která popisuje změnu mozkové aktivity a odezvu mozku na stimuly ve formě evokovaných potenciálů. Přínosem práce je výzkum relaxace za nezvyklých podmínek, porovnání výsledných dat z EEG a otevření dalších výzkumných otázek na poli neuropsychologie.
|
host ::
RSS.